Kortizol: příznaky vysokého i nízkého a jak ho změřit

Co je kortizol a k čemu ho tělo potřebuje?

Kortizol je hormon, který vyrábí kůra nadledvin. Pomáhá tělu zvládat zátěž: zvyšuje hladinu cukru v krvi, aby měl mozek a svaly dost energie, tlumí zánět a podílí se na řízení krevního tlaku a imunity. Bez kortizolu se žít nedá. Potíže začínají, když je ho dlouhodobě moc, málo, nebo když se rozhodí jeho denní rytmus.

Jeho tvorbu řídí mozek přes takzvanou osu hypotalamus, hypofýza a nadledviny. Když mozek vyhodnotí situaci jako ohrožení, pošle nadledvinám signál a ty kortizol vyplaví. Jakmile zátěž odezní, hladina zase klesne. Tak to funguje u krátkého stresu. U stresu, který trvá týdny a měsíce, se tahle souhra může rozladit.

Jak se kortizol mění během dne?

Kortizol má výrazný denní rytmus. Po probuzení prudce stoupne a nejvyšší je zhruba za 30 až 45 minut. Pravděpodobně tak pomáhá tělu připravit se na den. Pak během dne postupně klesá a nejnižší je pozdě večer a v první polovině noci, kdy tělo usíná a regeneruje. K ránu začne zase pozvolna stoupat.

Právě tvar téhle křivky říká o vašem těle víc než jedno číslo. Slabý ranní vzestup kortizolu bývá spojován s tím, že se ráno těžko probíráte. Vyšší kortizol večer zase s tím, že jste unavená, ale hlava jede dál. Víc napoví až měření.

Jaké jsou příznaky vysokého kortizolu?

Dlouhodobě zvýšený kortizol bývá spojován s horším spánkem, chutí na sladké a ukládáním tuku v oblasti pasu. Přidat se mohou i:

• potíže s usínáním nebo buzení v noci,
• únava, i když spíte dost hodin,
• podrážděnost, úzkost a pocit, že jste pořád ve střehu,
• častější nachlazení a pomalejší hojení,
• vyšší krevní tlak nebo cukr v krvi,
• nepravidelný menstruační cyklus, protože dlouhodobý stres ho může rozhodit.

Samy o sobě tyhle příznaky na kortizol neukazují. Podobně se může projevovat i štítná žláza nebo nedostatek železa. Proto se vyplatí hledat příčinu, s lékařem i ve funkční medicíně.

Jaké jsou příznaky nízkého kortizolu?

Výrazně nízký kortizol se projevuje hlavně únavou, svalovou slabostí, nechutenstvím a hubnutím, někdy i závratěmi při rychlém vstávání. Mírnější odchylky v denním rytmu bývají spojovány s ranní únavou a s tím, že vás vyčerpá i menší zátěž.

Možná jste se setkala s pojmem „adrenální únava“. Nejde o lékařskou diagnózu a odborné endokrinologické společnosti ji neuznávají. Ve funkční medicíně proto mluvím spíš o rozladěném rytmu kortizolu, který se dá změřit. Co přesně znamená mírně změněná křivka, věda zatím jednotně nestanovila. Výrazně nízký kortizol může souviset s vážným onemocněním nadledvin, které patří do péče lékaře.

Co kortizol rozhodí?

Nejčastěji dlouhodobý stres, nedostatek spánku a nepravidelný režim. U žen, které za mnou chodí, to bývá kombinace práce, dětí, starostí o rodiče a spánku, který se krátí jako první. Kortizol dál ovlivňují:

• práce na směny a ponocování,
• vynechávání jídel a dlouhé hladovění,
• příliš intenzivní trénink bez odpočinku,
• káva odpoledne a alkohol večer,
• dlouhodobý zánět, třeba ve střevech.

Jak kortizol změřit?

Kortizol se dá měřit z krve, ze slin a z moči. Každá metoda ukáže něco jiného, a proto záleží na tom, na co se ptáte.

• Krev: hodnota z jednoho okamžiku, obvykle ráno. Lékaři tohle měření používají hlavně při podezření na nemoc nadledvin.
• Sliny: ukážou volný kortizol, často se odebírají večer nebo několikrát za den.
• Moč sbíraná 24 hodin: ukáže celkové množství za den, ale ne jeho průběh.

DUTCH test kombinuje několik těchto přístupů. Vzorky moči odeberete doma na proužky, které se nechají uschnout, a to čtyřikrát během dne a večera, volitelně ještě jednou v noci. Je tak vidět, jak se volný kortizol mění od rána do večera. Navíc test měří metabolity kortizolu, ze kterých se dá odhadnout, kolik ho tělo celkem vyrábí a jak ho odbourává. Ve verzi DUTCH Plus přibudou tři vzorky slin během první hodiny po probuzení, které ukážou ranní vzestup kortizolu. Při podezření na onemocnění nadledvin ale patří na řadu vyšetření u lékaře, DUTCH test ho nenahrazuje.

Test nestanovuje diagnózu a výsledek nenahrazuje vyšetření u lékaře. Může vám ale pomoci zorientovat se a rozhodnout, na co se zaměřit. Výsledky dostanete s písemnou interpretací v PDF.

Víc o tom, co test měří a jak probíhá, najdete na stránce DUTCH test.

Co můžete pro kortizol udělat sama?

Základem je dát tělu pravidelnost a signál, že je v bezpečí. Pomáhají drobné kroky, které vydržíte dlouhodobě:

• choďte spát a vstávejte přibližně ve stejnou dobu,
• ráno jděte na denní světlo, večer světla tlumte,
• jezte pravidelně a ke každému jídlu přidejte bílkovinu,
• kávu si dejte dopoledne, ne odpoledne,
• hýbejte se, ale střídejte náročný trénink s odpočinkem,
• zařaďte každý den pár minut pomalého dýchání nebo procházku.

Doplňky stravy a byliny volte až podle výsledků a ideálně s odborníkem. To, co jedné ženě pomůže, může druhé uškodit, zvlášť když už bere léky.

Pokud vás zajímá hlavně vztah kortizolu a váhy, podívejte se na článek Stres a kortizol: jak ovlivňují vaši váhu na Bodycode.

Kdy jít s kortizolem k lékaři?

K lékaři jděte vždy, když se příznaky rychle zhoršují nebo jsou výrazné. Třeba když rychle přibíráte v obličeji a na břiše, objeví se široké fialové strie, snadno se vám dělají modřiny, máte svalovou slabost a vysoký tlak. Nebo naopak hubnete, nemáte chuť k jídlu, máte závratě, nevolnost a tmavne vám kůže. Takové potíže může způsobit onemocnění nadledvin nebo hypofýzy a patří do rukou endokrinologa.

Bc. Petra Jóbová

Výživová poradkyně a praktik funkční medicíny s dvanáctiletou praxí. Pomáhám ženám hledat příčinu únavy, hormonálních a trávicích potíží pomocí funkčních testů a plánu podle jejich výsledků. Víc o mně

Článek má vzdělávací účel a nenahrazuje lékařskou péči. Nejsem lékařka, nestanovuji diagnózy a neléčím nemoci. Zdravotní potíže vždy konzultujte s lékařem.