Štítná žláza: příznaky a co dělat, když jsou výsledky na hraně normy

Studené ruce a nohy, únava a zácpa dohromady. S touhle trojicí za mnou ženy chodí často a mnohé si s sebou nesou výsledky štítné žlázy „na hraně normy“. Často už mají za sebou návštěvu lékaře a slyšely, že je všechno v pořádku. Přesto se necítí dobře.

Jak se projevuje snížená funkce štítné žlázy?

Snížená funkce štítné žlázy, odborně hypotyreóza, zpomaluje skoro všechno v těle: energii, trávení, tep i obnovu kůže a vlasů. Proto má tolik podob. Americký národní institut NIDDK upozorňuje, že se příznaky mohou rozvíjet měsíce i roky a že samy o sobě k diagnóze nestačí.

Kromě příznaků v grafice níž to bývají i:

• bolesti kloubů a svalů,
• pomalejší tep,
• oteklý obličej,
• menší pocení.

Jednotlivě se dají snadno svést na cokoli jiného. Únava na málo spánku, zácpa na stravu, vlasy na stres. Teprve když se příznaky poskládají vedle sebe, začne dávat smysl podívat se na štítnou žlázu.

Proč mám potíže, když jsou výsledky v normě?

Referenční rozmezí ukazuje, kam spadá většina zdravých lidí. Výsledek těsně pod horní hranicí je proto „v normě“, a přesto může jít o začínající změnu. Právě s tím za mnou ženy přicházejí nejčastěji: výsledky v normě a potíže, které nemizí. Přehled v časopise Lancet z roku 2017 připomíná, že definice snížené funkce stojí na statistických referenčních rozmezích a je čím dál víc předmětem debaty.

O tom, kde má ležet horní hranice TSH, se mezi endokrinology vede debata už dvacet let. Američtí lékaři Leonard Wartofsky a Richard Dickey v roce 2005 napsali, že důkazy pro užší rozmezí jsou přesvědčivé. Opírali se o laboratorní doporučení Národní akademie klinické biochemie (NACB), podle kterého má víc než 95 % zdravých lidí TSH pod 2,5 mIU/l. Podle Wartofského a Dickeyho lidé s vyššími hodnotami většinou mají v pozadí Hashimotovu tyreoiditidu nebo jinou příčinu zvýšeného TSH. Endokrinologové Martin Surks a Gilbert Daniels naopak ve stejném čísle časopisu obhajovali dosavadní rozmezí, protože mnoho lidí s TSH mezi 2,5 a 4,5 žádnou nemoc štítné žlázy nemá. I oni ale doporučili lidem s takovým TSH ho jednou za rok až dva zkontrolovat. Funkční medicína se proto dívá na hodnoty v souvislostech: jak se vyvíjejí v čase, jaké jsou protilátky a jaké máte potíže.

Americký lékař Mark Hyman, jedna z výrazných tváří funkční medicíny, k tomu říká, že člověk může mít úplně normální TSH, T3 i T4, a přitom velmi vysoké protilátky. Proto chce u žen s potížemi vidět TSH, hormony i protilátky pohromadě.

Co znamenají TSH, fT4, fT3 a protilátky?

TSH je hormon z hypofýzy, který štítné žláze říká, kolik má pracovat. Když štítná žláza nestíhá, hypofýza TSH zvýší, aby ji popohnala. Proto vysoké TSH obvykle znamená sníženou funkci. Americká tyreoidální asociace (ATA) ho označuje za nejlepší první test, protože se mění dřív, než hormony samotné vybočí z normy.

Hashimotova tyreoiditida je autoimunitní zánět, při kterém imunitní systém postupně poškozuje štítnou žlázu. V zemích s dostatkem jódu, kam patří i Česko, je nejčastější příčinou snížené funkce. Protilátky anti‑TPO mohou být zvýšené, i když je TSH zatím v normě. V americké studii NHANES III je mělo asi 11 % lidí bez známé nemoci štítné žlázy. Častěji ženy a s věkem jich přibývalo.

Když máte potíže a výsledky „na hraně“, můžete s lékařem v klidu probrat několik věcí. Pomůže, když si je napíšete předem:

• kde přesně v rozmezí vaše TSH leží a jak se měnilo za poslední roky,
• jestli byl změřený i fT4 a zda by dávalo smysl doplnit fT3,
• jestli máte vyšetřené protilátky anti‑TPO, případně anti‑Tg,
• jestli má smysl zkontrolovat feritin a vitamin D,
• kdy má smysl výsledky zopakovat a za jak dlouho.

Vezměte s sebou i starší výsledky a seznam příznaků s tím, kdy začaly. Lékař pak vidí, jak se hodnoty vyvíjely.

Jak štítná žláza zapadá do celé soustavy hormonů, vysvětluji v článku Jak spolu souvisí kortizol, inzulín, štítná žláza a estrogen.

Co ovlivňuje, jak dobře štítná žláza pracuje?

Štítná žláza potřebuje k práci suroviny a klidné prostředí. Když chybí železo, selen nebo jód, nebo když tělo dlouho jede ve stresu, může pracovat hůř, i když sama nemocná není.

Železo a feritin. Enzym tyreoperoxidáza, který tvoří hormony štítné žlázy, potřebuje ke své práci železo. Přehled studií z roku 2023 zjistil, že lidé s nedostatkem železa mají nižší fT4 i fT3 a častěji zvýšené protilátky. Autoři jiné, polské přehledové práce proto doporučují u žen se sníženou funkcí štítné žlázy, hlavně s Hashimotovou tyreoiditidou, vyšetřovat i feritin. U vegetariánek a veganek s dlouhodobou únavou v poradně často vídám, že jim chybí železo, B12 nebo bílkoviny.

Selen. Štítná žláza si selen drží ve vysoké koncentraci a potřebují ho enzymy, které mění T4 na aktivní T3. Dánská metaanalýza ukázala, že doplňování selenu u lidí s autoimunitním zánětem štítné žlázy snížilo hladinu protilátek anti‑TPO. Jestli se pokles protilátek projeví i na tom, jak se člověk cítí, teprve ukážou další studie. Ve skupině se selenem se navíc častěji objevovaly nežádoucí účinky, proto selen doplňujte jen podle výsledků a po domluvě s lékařem. Ve vysokých dávkách škodí.

Jód. Je přímou surovinou hormonů a v Česku se do jedlé soli přidává už od 50. let. Škodit přitom může nedostatek i nadbytek, hlavně lidem, kteří už potíže se štítnou žlázou mají. Proto doplňky s jódem nebo mořskými řasami neberte na vlastní pěst.

Vitamin D. Metaanalýza dvaceti studií zjistila, že lidé s autoimunitním onemocněním štítné žlázy mají vitaminu D méně a nedostatek u nich měl asi třikrát vyšší šanci. Co je příčina a co následek, studie neodliší. Hladinu vitaminu D si ale můžete nechat změřit a pobyt na slunci se vyplatí tak jako tak.

Stres a kortizol. Stresové hormony mění rovnováhu imunitního systému. Řecký endokrinolog Agathocles Tsatsoulis popisuje, že tím mohou ovlivnit, jak se autoimunita štítné žlázy projeví. Zajímavé je, že podle něj může autoimunitu spustit i chvíle, kdy stres odezní, nebo období po porodu, kdy se imunita „přepne zpátky“. Mark Hyman to říká po svém: když jsou nadledviny vyčerpané dlouhým stresem, štítná žláza nepracuje, jak má. Únava tak může mít dva zdroje najednou: vyčerpané nadledviny i pomalejší štítnou žlázu. V poradně vídám, že po dlouhém stresu vychází kortizol nízký, jako by tělo došlo. Ženy přitom čekají, že bude vysoký. Průběh kortizolu během dne ukáže DUTCH test, štítnou žlázu ale neměří.

Střeva. Hashimotova tyreoiditida se podle přehledu rakouských lékařů z Grazu často vyskytuje společně s celiakií nebo citlivostí na lepek. Autoři to vysvětlují oslabenou střevní bariérou a upozorňují, že střevní bakterie ovlivňují i to, kolik jódu, železa a selenu tělo z jídla využije. Malá polská pilotní studie navíc zjistila, že u žen s Hashimotovou tyreoiditidou a pozitivními protilátkami typickými pro celiakii protilátky proti štítné žláze po šesti měsících bez lepku klesly. Lepek ale nevyřazujte dřív, než vás lékař vyšetří na celiakii, protože bezlepková strava zkreslí krevní test. Zácpa je navíc sama příznakem pomalejší štítné žlázy, takže se obojí může točit v kruhu.

Proč se štítná žláza často ozve po porodu nebo kolem čtyřicítky?

Porod a perimenopauza jsou dvě období, kdy se štítná žláza ozývá častěji a kdy se její příznaky nejsnáz přehlédnou. Únava po porodu i kolem čtyřicítky působí „normálně“, a tak ji nikdo nezkoumá.

Poporodní tyreoiditida postihuje podle ATA asi 5 až 10 % žen. Často začíná jeden až čtyři měsíce po porodu fází zrychlené funkce s úzkostí, nespavostí, bušením srdce a hubnutím. Tu ženy snadno přičtou novorozenci. Mezi čtvrtým a osmým měsícem pak může přijít fáze snížené funkce s únavou, zácpou, suchou kůží a smutnou náladou. Ne každá žena ale projde oběma fázemi. Většině žen se funkce do roku až roku a půl od začátku potíží vrátí do normálu. Asi u pětiny žen, které projdou fází snížené funkce, ale snížená funkce zůstane natrvalo. Vyšší riziko mají ženy s pozitivními protilátkami anti‑TPO. V poradně vídám ženy, které říkají, že od porodu „nejsou samy sebou“, a štítná žláza bývá jednou z věcí, na které je dobré se podívat.

Kolem čtyřicítky se zase příznaky štítné žlázy prolínají s perimenopauzou. Únava, horší spánek, smutnější nálada i změny cyklu mohou patřit k oběma. TSH i výskyt protilátek s věkem stoupají a u žen víc než u mužů, proto má smysl na štítnou žlázu myslet, i když potíže vypadají jako začínající přechod. Silnější nebo nepravidelná menstruace patří mezi příznaky snížené funkce, takže deník cyklu pomůže lékaři i vám.

Jak zjistit, co za potížemi stojí?

Krevní vyšetření štítné žlázy patří k lékaři, praktickému nebo endokrinologovi. Bodyheal štítnou žlázu laboratorně netestuje. Mohu vám ale pomoci dát potíže do souvislostí a připravit se na návštěvu lékaře.

DNA test obsahuje report o štítné žláze ve všech variantách, i ve Startu. Ukáže genetické sklony, ne aktuální funkci. Reporty jsou v angličtině a bez výkladu, na přání k nim připravím protokol. Víc na stránce DNA test zdraví.

DUTCH test štítnou žlázu neměří. Dává smysl tehdy, když se k únavě přidává stres, buzení v noci nebo potíže v druhé polovině cyklu. Ukáže průběh kortizolu během dne a estrogeny i jejich odbourávání. Víc na stránce DUTCH test hormonů.

Když nevíte, kde začít, projdeme vaše potíže a dosavadní výsledky na osobní nebo online konzultaci. Testy ani konzultace nestanovují diagnózu a nenahrazují vyšetření u lékaře.

Hormony štítné žlázy a jakékoli léky nastavuje jen lékař. Pokud už léky berete, nikdy je sama nevysazujte ani neměňte dávku. Železo, vápník a některé další doplňky mohou snížit vstřebávání léků na štítnou žlázu. Jak je časově oddělit, se poraďte s lékařem nebo v lékárně.

Kdy jít hned k lékaři?

Volejte hned 155, pokud máte potíže s dýcháním nebo polykáním, bolest na hrudi s bušením srdce, nebo když se objeví velká ospalost, zmatenost či podchlazení. Myšlenky na sebepoškození řešte hned: Linka první psychické pomoci 116 123, v ohrožení 155.

K lékaři se objednejte co nejdřív, pokud máte:

• rychlé nebo nepravidelné bušení srdce,
• výrazné hubnutí nebo přibírání bez změny jídla,
• zvětšený krk nebo bulku na krku,
• smutnou náladu, která neodchází,
• potíže se štítnou žlázou nebo léky na ni a jste těhotná nebo těhotenství plánujete.

V těhotenství potřebuje štítná žláza víc jódu a ženy, které berou hormony štítné žlázy, často potřebují vyšší dávku. NIDDK proto doporučuje ozvat se lékaři hned, jak zjistíte, že jste těhotná. Jestli a kolik jódu v těhotenství a při kojení doplňovat, rozhoduje gynekolog. A když vám výsledky vyšly „na hraně“ a potíže trvají, je v pořádku požádat lékaře o kontrolu po několika měsících.

Bc. Petra Jóbová

Výživová poradkyně a praktik funkční medicíny s dvanáctiletou praxí. Pomáhám ženám s únavou, hormonálními a trávicími potížemi hledat souvislosti se stravou, spánkem a stresem, podle potřeby i s pomocí funkčních testů. Víc o mně

Článek má vzdělávací účel a nenahrazuje lékařskou péči. Nejsem lékařka, nestanovuji diagnózy a neléčím nemoci. Zdravotní potíže vždy konzultujte s lékařem.