Jak spolu hormony souvisí?
Hormony v těle nepracují každý zvlášť. Většinu z nich řídí stejné centrum v mozku, navzájem si posílají signály a jeden ovlivňuje tvorbu nebo účinek druhého. Když se dlouhodobě rozhodí jeden, často se to časem projeví i jinde.
Ráda to přirovnávám k domácnosti se společným rozpočtem. Když jeden výdaj dlouho roste, musí se ušetřit jinde. Tělo pod dlouhým tlakem dělá něco podobného: dá přednost zvládnutí zátěže a odsune to, co počká, třeba rozmnožování. V praxi to vypadá tak, že se vám po měsících stresu rozhodí cyklus, nebo že se k nepravidelné menstruaci přidají akné a únava. Proto se v poradně nedívám jen na jeden hormon, ale na to, jak spolu hormony souvisejí.
Kdo hormony v těle řídí?
Hlavním řídicím centrem je hypotalamus, malá oblast v mozku. Ten posílá signály do hypofýzy, žlázy pod mozkem, a hypofýza pak řídí další žlázy v těle. Vznikají tak takzvané osy, tedy řetězce, ve kterých jedna žláza dává pokyn té další.
Pro ženské zdraví jsou důležité hlavně tři:
- osa hypotalamus, hypofýza a nadledviny, která řídí tvorbu kortizolu a reakci na stres,
- osa hypotalamus, hypofýza a štítná žláza, která řídí hormony štítné žlázy a tím tempo metabolismu,
- osa hypotalamus, hypofýza a vaječníky, která řídí menstruační cyklus, estrogen a progesteron.
Všechny tři začínají na stejném místě. Hypotalamus přitom vnímá, jestli máte dost jídla, spánku a klidu, nebo jestli je tělo pod tlakem. Podle toho upravuje, kterou osu posílí a kterou přibrzdí.
Inzulín do těchto os nepatří. Vyrábí ho slinivka podle toho, kolik máte cukru v krvi. Přesto se s ostatními hormony potkává, jak uvidíte níže.
| Hormon | Kde vzniká | Co řídí | S čím souvisí |
|---|---|---|---|
| Kortizol | Nadledviny, na pokyn z mozku. | Reakci na stres a energii během dne. | Se spánkem, cukrem v krvi a při dlouhém stresu i s cyklem. |
| Hormony štítné žlázy (T4 a T3) | Štítná žláza, na pokyn TSH z hypofýzy. | Tempo metabolismu a tvorbu tepla. | S menstruací a plodností. |
| Estrogen a progesteron | Vaječníky, na pokyn FSH a LH z hypofýzy. | Menstruační cyklus. | Se stresem, se SHBG a s odbouráváním v játrech a střevech. |
| Inzulín | Slinivka, podle cukru v krvi. | Přesun cukru z krve do buněk. | S tvorbou androgenů a hladinou SHBG, u části žen s PCOS. |
| Melatonin | Šišinka v mozku, hlavně ve tmě. | Signál pro tělo, že je noc. | Se spánkem a denním rytmem kortizolu. |
Jak funguje zpětná vazba mezi hormony?
Zpětná vazba znamená, že žláza na konci řetězce dává zpátky vědět, kolik hormonu už je v krvi. Když je ho dost, mozek signál ztlumí. Když je ho málo, signál zesílí. Díky tomu se hladiny drží v rozmezí, které tělo potřebuje.
Dobře je to vidět na štítné žláze. Hypofýza vyrábí hormon TSH, který štítné žláze říká, kolik má tvořit hormonů T4 a T3. Když štítná žláza nestíhá, hypofýza TSH zvýší, aby ji popohnala. Stejný princip platí u kortizolu: když je ho dost, mozek přestane nadledviny pobízet.
Zpětná vazba je chytrá, ale dá se přetížit. Když zátěž trvá měsíce, tělo může nastavit novou rovnováhu, která mu krátkodobě pomáhá přežít, ale dlouhodobě vám nedělá dobře.
Jak stres a kortizol ovlivňují menstruační cyklus?
Dlouhodobý stres, výrazné hubnutí nebo velmi intenzivní trénink mohou utlumit signály, které hypotalamus posílá k vaječníkům. Cyklus pak bývá nepravidelný, nebo menstruace vynechá úplně. Endokrinologové tomu říkají funkční hypotalamická amenorea.
Dává to smysl: když tělo vyhodnotí, že není bezpečné období, odsune rozmnožování na později. Stresová osa a osa řídící cyklus vycházejí ze stejného místa, a tak se navzájem ovlivňují. Že za vynechanou menstruací stojí stres, ale lékař určí až ve chvíli, kdy vyloučí jiné příčiny, například těhotenství, štítnou žlázu nebo onemocnění hypofýzy.
V poradně vídám ženy, kterým se cyklus rozhodil v období, kdy toho bylo moc: nová práce, malé děti, málo spánku, k tomu dieta a běhání pětkrát týdně. Často nejde o jednu věc, ale o součet.
Víc o tom, jak kortizol funguje a co ho rozhodí, najdete v článku Kortizol: příznaky vysokého i nízkého a jak ho změřit.
Jak světlo řídí denní rytmus hormonů?
Mnoho hormonů se tvoří v pravidelném denním rytmu a hlavní hodiny, které ho řídí, sídlí také v hypotalamu. Nejsilnějším signálem pro ně je světlo, které vnímají přes oči. Podle něj tělo pozná, kdy je den a kdy noc.
Kortizol stoupá v posledních hodinách spánku, nejvýš bývá krátce po probuzení, pak přes den klesá a nejníž je kolem půlnoci. Melatonin jde opačně: stoupá večer, když se setmí, a v noci tělu říká, že je čas na spánek a regeneraci.
Výzkum z roku 2011 zjistil, že běžné pokojové světlo v hodinách před spaním posunulo u zdravých mladých lidí nástup melatoninu na později a jeho noční tvorbu zkrátilo zhruba o hodinu a půl. Jiná velká studie na zdravotních sestrách ukázala, že ženy, které během posledních dvou let aspoň 20 měsíců střídaly noční směny, měly o něco častěji nepravidelný cyklus. Jde o souvislost, ne o důkaz příčiny, ale ukazuje, že denní rytmus a pohlavní hormony k sobě mají blízko.
Americký neurochirurg Jack Kruse i řada praktiků funkční medicíny kladou velký důraz na ranní slunce a tmu večer. V praxi vídám, že některým ženám dělá dobře vyjít ráno na pár minut ven na denní světlo a večer ztlumit světla a obrazovky. Je to jednoduchý způsob, jak tělu dát jasný signál, kdy je den a kdy noc.
Jak souvisí inzulín s pohlavními hormony?
Vysoká hladina inzulínu může povzbudit vaječníky k tvorbě většího množství androgenů, tedy hormonů, mezi které patří testosteron. Zároveň snižuje tvorbu bílkoviny SHBG, která pohlavní hormony v krvi váže. Volného, tedy aktivního testosteronu je pak víc.
Tahle souvislost se zkoumá hlavně u syndromu polycystických ovarií (PCOS). U mnoha žen s PCOS se objevuje inzulínová rezistence, tedy stav, kdy buňky na inzulín reagují hůř a slinivka ho musí vyrábět víc. Přesná příčina PCOS ale známá není, podílí se na ní dědičnost i prostředí. Inzulínová rezistence nevysvětluje PCOS u každé ženy a ne každá žena s inzulínovou rezistencí má PCOS.
Pokud vás zajímá, proč u hormonů záleží na tom, jestli jsou volné, nebo vázané na SHBG, přečtěte si článek Co jsou volné a vázané hormony.
Jak štítná žláza ovlivňuje cyklus?
Snížená i zvýšená funkce štítné žlázy může změnit menstruační cyklus. Mezi příznaky snížené funkce patří silnější nebo nepravidelná menstruace a potíže s otěhotněním. Proto se u žen, které nemohou otěhotnět, štítná žláza běžně vyšetřuje.
Sníženou funkcí štítné žlázy trpí ženy mnohem častěji než muži. Příznaky snížené funkce jsou přitom nenápadné a snadno se zamění za obyčejnou únavu: zimomřivost, suchá kůže, padání vlasů, pomalejší tep, horší nálada nebo přibírání. Podle pocitu se to poznat nedá. Štítnou žlázu proto nechte vyšetřit u lékaře z krve, kde se obvykle nejdřív změří TSH a podle výsledku další hormony.
Co se s hormony děje, když svou práci odvedou?
Hormony se po splnění úkolu musí odbourat a vyloučit. Estrogen se upravuje hlavně v játrech a část pak putuje žlučí do střev, odkud odchází z těla. Ve střevech ale bakterie umí část estrogenu znovu „odemknout“ enzymem zvaným beta-glukuronidáza a vrátit ho zpátky do oběhu.
Skupině střevních bakterií, které tohle dělají, se říká estrobolom. Výzkum naznačuje, že složení střevních bakterií může ovlivnit, kolik estrogenu v těle koluje. Jde ale o poměrně nový obor a mnoho souvislostí se teprve ověřuje. Prakticky to pro mě znamená jediné: když řeším hormony, nezapomínám na trávení.
Pokud máte dlouhodobé potíže se střevy a lékař už vyloučil jiné příčiny, může dávat smysl analýza mikrobiomu.
Které příznaky stojí za pozornost?
Za pozornost stojí hlavně změny, které trvají měsíce, nebo několik potíží najednou. Jeden špatný týden o hormonech nic neříká. Zpozorněla bych, když se objeví:
- nepravidelný cyklus, vynechaná nebo nově velmi silná menstruace,
- únava, která nezmizí ani po dovolené,
- potíže se spánkem, kdy jste večer unavená, ale nemůžete usnout,
- akné v dospělosti nebo nové ochlupení na bradě a hrudi,
- zimomřivost, suchá kůže a padání vlasů,
- výkyvy nálad, podrážděnost a úzkost,
- potíže s otěhotněním.
Žádný z těchto příznaků sám neukáže, který hormon za ním stojí. Podobně se může projevit i nedostatek železa, chudokrevnost nebo jiné onemocnění. Proto je dobré nehádat a nechat se vyšetřit.
Jak hormony vyšetřit?
Záleží na tom, na co se ptáte. Štítná žláza, cukr v krvi a inzulín se vyšetřují z krve u lékaře. Pro pohlavní hormony a kortizol se kromě krve dají použít i vzorky moči, které ukážou průběh během dne a cesty odbourávání.
Tak funguje DUTCH test. Pracuje se vzorky moči, ve verzi DUTCH Plus navíc se slinami. Vzorky moči odeberete doma na proužky, které se nechají uschnout, a to čtyřikrát během dne a večera, volitelně ještě jednou v noci. Test měří volný kortizol a kortizon během dne a jejich metabolity, ze kterých se dá odhadnout celková tvorba kortizolu. Ukáže také pohlavní hormony a jejich metabolity včetně toho, jakými cestami tělo odbourává estrogen. DUTCH Plus přidá pět vzorků slin: tři během první hodiny po probuzení, které ukážou ranní vzestup kortizolu, a další u večeře a před spaním.
DUTCH test nic neodebírá z krve, a proto neměří štítnou žlázu ani inzulín. Ty patří k lékaři. Test nestanovuje diagnózu a výsledek nenahrazuje vyšetření u lékaře. Může vám ale pomoci zorientovat se v tom, jak spolu vaše hormony hrají. Výsledky dostanete s písemnou interpretací v PDF.
Co test měří a jak probíhá, najdete na stránce DUTCH test. Přehled dalších vyšetření najdete na stránce Testy funkční medicíny.
Co můžete pro souhru hormonů udělat sama?
Protože všechny osy poslouchají stejný mozek, pomáhá mu dát signál, že je v bezpečí a má dost zdrojů. Základ je obyčejný a pomáhá hlavně tehdy, když ho vydržíte dlouhodobě:
- pravidelný spánek a vstávání přibližně ve stejnou dobu,
- dost jídla s bílkovinami. Delší noční pauza mezi večeří a snídaní některým ženám dělá dobře, dlouhé hladovění a přísné diety ale mohou cyklus utlumit,
- denní světlo ráno a ztlumená světla večer,
- pohyb, který střídáte s odpočinkem, ne trénink na doraz každý den,
- chvíle bez obrazovky a bez povinností, i kdyby to bylo deset minut denně.
Doplňky stravy a byliny volte až podle výsledků a ideálně s odborníkem, zvlášť pokud už berete léky, třeba na štítnou žlázu nebo hormonální antikoncepci.
Kdy jít k lékaři?
K lékaři jděte, když vám menstruace vynechá tři cykly po sobě a nejste těhotná, když je krvácení tak silné, že několik hodin po sobě promočíte vložku nebo tampon každou hodinu, nebo když menstruace trvá déle než sedm dní. Stejně tak když nemůžete otěhotnět, výrazně přibíráte nebo hubnete bez zjevné příčiny, máte rychlý nebo nepravidelný tep, třes rukou nebo zvětšený krk v oblasti štítné žlázy.
Na štítnou žlázu je správnou první adresou praktický lékař nebo endokrinolog, na cyklus gynekolog. Funkční medicína může být doplněk, který pomůže hledat souvislosti, ale vyšetření u lékaře nenahrazuje.
Časté otázky
Může stres rozhodit menstruační cyklus?
Ano. Dlouhodobý stres, výrazné hubnutí nebo velmi intenzivní trénink mohou utlumit signály z mozku k vaječníkům. Cyklus pak bývá nepravidelný, nebo menstruace vynechá úplně. Jiné příčiny, třeba těhotenství nebo štítnou žlázu, ale musí vyloučit lékař.
Jak souvisí inzulín s PCOS?
Vysoký inzulín může povzbudit vaječníky k tvorbě androgenů a snížit SHBG, takže je víc volného testosteronu. U mnoha žen s PCOS se objevuje inzulínová rezistence. Přesná příčina PCOS ale známá není a diagnózu stanovuje lékař.
Ovlivňuje štítná žláza menstruaci?
Ano. Snížená i zvýšená funkce štítné žlázy může změnit cyklus. Snížená funkce se může projevit silnější nebo nepravidelnou menstruací a potížemi s otěhotněním. Vyšetřuje se z krve u lékaře, obvykle nejdřív přes TSH.
Změří DUTCH test i štítnou žlázu?
Ne. DUTCH test pracuje se vzorky moči, ve verzi DUTCH Plus navíc se slinami. Měří kortizol, pohlavní hormony a jejich metabolity. Štítná žláza a inzulín se vyšetřují z krve u lékaře.
Ovlivňuje světlo hormony?
Ano. Světlo je hlavní signál pro vnitřní hodiny v mozku, které řídí denní rytmus kortizolu a melatoninu. Studie ukázala, že běžné pokojové světlo před spaním posouvá nástup melatoninu na později a zkracuje jeho noční tvorbu.

Bc. Petra Jóbová
Výživová poradkyně a praktik funkční medicíny s dvanáctiletou praxí. Pomáhám ženám s únavou, hormonálními a trávicími potížemi hledat souvislosti se stravou, spánkem a stresem, podle potřeby i s pomocí funkčních testů. Víc o mně
Článek má vzdělávací účel a nenahrazuje lékařskou péči. Nejsem lékařka, nestanovuji diagnózy a neléčím nemoci. Zdravotní potíže vždy konzultujte s lékařem.




