Výsledky v normě, a přesto vám není dobře? Pohled funkční medicíny

Sedíte v ordinaci, lékař projde výsledky a řekne: „Všechno je v pořádku.“ Je to dobrá zpráva, a přesto odcházíte s pocitem, že vaše únava zůstala bez vysvětlení. Ráno se probouzíte unavená, odpoledne se nemůžete soustředit, břicho je po jídle nafouklé a večer hlava nechce vypnout. Znám to i z vlastní zkušenosti. Právě v takové chvíli se může hodit pohled funkční medicíny. Lékaře nenahradí. Pomůže ale hledat souvislosti mezi tím, jak spíte, jíte a kolik toho nesete.

Co znamená, když jsou výsledky „v normě“?

Výsledek v normě znamená, že vaše hodnota leží v referenčním rozmezí. To laboratoře obvykle stanoví tak, aby do něj spadalo prostředních 95 % výsledků zdravých lidí. Je to tedy statistické srovnání s ostatními, ne záruka, že je všechno v pořádku.

Tahle informace je cenná. Výsledek v normě často pomůže vyloučit řadu onemocnění a nemá smysl ho zlehčovat. Jen neodpovídá na každou otázku. Krevní odběr zachytí jeden okamžik a jednu skupinu hodnot. Neřekne vám, jak spíte, kolik zátěže nesete, jak vám funguje trávení ani jak se mění vaše energie během dne. Únava, nespavost nebo nadýmání mívají víc příčin najednou a ty spolu často souvisejí.

Jak se na vaše potíže dívá funkční medicína?

Funkční medicína se dívá na tělo jako na propojený systém. Místo jedné otázky „co máte“ klade spíš otázku „co všechno k tomu přispívá“. Zajímá ji, jak spolu souvisí stres, spánek, trávení, hormony, strava a prostředí, ve kterém žijete. Americký lékař Mark Hyman, jedna z nejznámějších tváří oboru, to shrnuje tak, že funkční medicína je medicína otázky „proč“.

Tenhle přístup vznikl v 90. letech ve Spojených státech. V roce 1991 tam Jeffrey a Susan Blandovi založili Institute for Functional Medicine, který dodnes vzdělává lékaře i další odborníky. V praxi to znamená hlavně víc času na rozhovor. Prochází se, kdy potíže začaly, co se tehdy dělo v životě, jak jíte, jak spíte, jaký máte cyklus a co už jste zkoušela. Teprve z toho celku se rozhoduje, kam se podívat podrobněji.

Vezměte si třeba únavu. Za ní může stát krátký spánek, dlouhodobý stres, nepravidelné jídlo, změny hormonů v perimenopauze, ale i nemoc, kterou musí vyšetřit lékař. Funkční medicína se snaží tyhle vlivy poskládat vedle sebe, aby bylo jasnější, čím začít.

Je funkční medicína uznaný lékařský obor?

Ne. Funkční medicína není uznaný lékařský obor a její účinnost je zatím doložená jen omezeně. Chci to napsat férově, protože si zasloužíte vědět, do čeho jdete.

Nejcitovanější studie pochází z Cleveland Clinic. Porovnávala pacienty centra funkční medicíny s pacienty běžné praktické péče a u první skupiny zaznamenala po šesti měsících o něco větší zlepšení v dotazníku kvality života. Šlo ale o zpětné, observační srovnání a rozdíl byl malý. Po roce už rozdíl oproti běžné péči nebyl statisticky významný. Sami autoři píšou, že výsledky je potřeba ověřit prospektivními studiemi.

Část postupů, které se pod hlavičkou funkční medicíny nabízejí, kritici považují za neověřené. Proto doporučuji držet se toho, co dává smysl a co je bezpečné: rozhovor o životním stylu, strava, spánek, práce se stresem a testy jen tam, kde odpovídají na konkrétní otázku. Funkční medicína je doplněk lékařské péče, ne její náhrada.

Jak spolu souvisí stres, spánek, střeva, hormony a prostředí?

Tyhle oblasti se navzájem ovlivňují, takže potíž v jedné se často projeví i jinde. Dlouhodobý stres může zhoršit spánek, nevyspalé tělo hůř zvládá zátěž a obojí se může promítnout do trávení i nálady.

• Stres: tělo na zátěž odpovídá mimo jiné hormonem kortizolem. Krátkodobě je to užitečné, u stresu trvajícího měsíce se může rozladit jeho denní rytmus.
• Spánek: nedostatek spánku patří k nejčastějším příčinám únavy. Často je to první místo, kde se vyplatí začít.
• Střeva: mezi střevy, jejich mikroby a mozkem vede obousměrná komunikace, které se říká osa mezi střevem a mozkem. Výzkumy ukazují, že ji stres výrazně ovlivňuje.
• Hormony: změny v pubertě, v těhotenství a v menopauze patří k běžným důvodům únavy a změn nálady.
• Prostředí: některé látky z plastů, kosmetiky a domácnosti se označují jako endokrinní disruptory, protože mohou zasahovat do hormonálního systému. Odborná Endocrine Society k nim vydala podrobné vědecké stanovisko.

Jak stres a kortizol souvisí s únavou a spánkem, rozebírám v článku Kortizol: příznaky vysokého i nízkého a jak ho změřit. Kde se hormonálně aktivní látky doma vyskytují a jak tělo odbourává estrogen, vysvětluji v článku Xenoestrogeny: látky z domácnosti, které napodobují estrogen.

Proč funkční medicína tolik řeší světlo a denní rytmus?

Americký neurochirurg Jack Kruse, který se věnuje kvantové biologii, považuje sluneční světlo za jednu z nejdůležitějších „živin“ pro buňky a jejich mitochondrie. Vysvětluje to tak, že ranní slunce je bohaté na červené a infračervené světlo, které podle něj proniká hluboko do těla až k mitochondriím a pomáhá jim vyrábět energii. Ranní světlo zároveň podle něj ladí hormony: přes den se díky němu tvoří serotonin, ze kterého se po setmění stává melatonin, hormon tmy a spánku. Umělé modré světlo z obrazovek večer podle něj tenhle rytmus rozladí, protože tělu hlásí poledne v době, kdy se má chystat ke spánku.

Funkční medicína proto u únavy a rozhozeného spánku nezačíná jen u jídla, ale i u toho, kolik denního světla a tmy tělo dostává.

Že na světle opravdu záleží, ukazuje i výzkum. Malá studie z roku 2013 v časopise Current Biology sledovala osm dospělých, kteří týden stanovali v přírodě jen při denním světle a ohni, bez baterek a elektroniky. Jejich vnitřní hodiny se posunuly zhruba o dvě hodiny dřív a sladily se s východem a západem slunce. Autoři z toho vyvozují, že moderní osvětlení může přispívat k tomu, že chodíme spát pozdě.

V praxi vídám, že některým ženám dělá dobře chodit spát a vstávat zhruba ve stejnou dobu, ráno jít na denní světlo, večer ztlumit obrazovky a během dne si dopřát pár minut pomalého dýchání nebo procházku. Tělu to dává jasný signál, kdy je den a kdy si může odpočinout.

Jak vypadá první konzultace a vstupní dotazník?

První konzultace začíná vstupním dotazníkem, který vám pošlu předem. Vyplníte ho doma v klidu a pošlete mi ho zpátky i s výsledky od lékaře, pokud nějaké máte. Na samotné konzultaci ho pak společně projdeme a domluvíme se, čím začít.

V dotazníku se ptám na to, co vás trápí a odkdy, na jídlo a pitný režim, spánek, míru stresu, pohyb, menstruační cyklus nebo přechod, léky a doplňky, které berete, a na to, co už jste zkoušela. Hodně toho vyplyne z obyčejných otázek. Třeba z toho, v kolik hodin se budíte, nebo jestli vám po jídle bývá hůř.

• Osobní konzultace v poradně v Praze 4 trvá zhruba 60 minut. Navíc vám změřím složení těla na InBody a na MaxPulse orientačně variabilitu srdečního rytmu, která souvisí se stresem a regenerací.
• Online konzultace přes videohovor trvá zhruba 30 minut. Projdeme dotazník a vaše výsledky a domluvíme další krok, ať bydlíte kdekoli.

Podrobnosti a ceny najdete na stránkách osobní konzultace a online konzultace.

Výsledkem první konzultace nemusí být test. Často se ukáže, že nejvíc pomůže upravit spánek, pravidelnost jídla nebo zátěž, a testovat má smysl až potom, když se potíže nezlepší.

Kdy dávají smysl funkční testy?

Funkční test dává smysl, když máte konkrétní otázku, na kterou umí odpovědět. Ne jako plošná prohlídka „pro jistotu“. Nejdřív je dobré vědět, co chcete zjistit a co s výsledkem uděláte.

• DUTCH test: sleduje z moči, ve verzi Plus i ze slin, kortizol během dne a pohlavní hormony včetně toho, jak je tělo odbourává. Hodí se, když řešíte únavu, spánek, cyklus nebo přechod a lékař už vyloučil běžné příčiny.
• Analýza mikrobiomu: ukáže složení střevních bakterií ze vzorku stolice. Dává smysl při dlouhodobých potížích s trávením.
• OAT test: měří z moči organické kyseliny, které naznačí, jak probíhají některé metabolické děje.

Přehled všech testů najdete na stránce testy funkční medicíny, podrobně pak DUTCH test, analýza mikrobiomu a OAT test.

Vzorky odeberete doma a odešlete do laboratoře. Výsledky vám pošlu s písemnou interpretací v PDF. Žádný z těchto testů nestanovuje diagnózu a výsledek nenahrazuje vyšetření u lékaře. Pomůže vám ale zorientovat se a rozhodnout, na co se zaměřit.

Kde jsou hranice funkční medicíny?

Hranice je jasná: nejsem lékařka, nestanovuji diagnózy a neléčím nemoci. Moje doporučení doplňují péči vašeho lékaře, nenahrazují ji.

• Léky, které vám předepsal lékař, nikdy nevysazujte ani neměňte bez něj.
• Doplňky stravy a byliny volte podle výsledků a ideálně s odborníkem. Některé mohou ovlivnit účinek léků.
• O tom, co zkoušíte, řekněte i svému lékaři. Ať o všem ví.
• Když se potíže nezlepšují, je to důvod k vyšetření, ne k dalšímu testu na vlastní pěst.

Kdy jít nejdřív k lékaři?

K lékaři jděte, když jste unavená několik týdnů a nevíte proč, když vás únava omezuje v běžném životě, nebo když ji provázejí další potíže, například hubnutí bez snahy nebo výrazné změny nálady. Stejně tak když vám někdo řekne, že ve spánku lapáte po dechu, chrápete nebo se dusíte.

Rychle se zhoršující nebo nové výrazné potíže patří vždy nejdřív k lékaři. Funkční medicína může přijít na řadu potom, až je jasné, že nejde o nemoc, kterou je potřeba léčit.

Když nevíte, kam s tím, napište mi a poradím vám, jaký další krok dává smysl.

Bc. Petra Jóbová

Výživová poradkyně a praktik funkční medicíny s dvanáctiletou praxí. Pomáhám ženám s únavou, hormonálními a trávicími potížemi hledat souvislosti se stravou, spánkem a stresem, podle potřeby i s pomocí funkčních testů. Víc o mně

Článek má vzdělávací účel a nenahrazuje lékařskou péči. Nejsem lékařka, nestanovuji diagnózy a neléčím nemoci. Zdravotní potíže vždy konzultujte s lékařem.